All Posts By

admin

Změna prohlášení vlastníka dle nového občanského zákoníku

By | Nezaradené

Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ). Nabytím účinnosti NOZ pozbyl platnosti zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), který upravoval vztahy v rámci bytového spoluvlastnictví a podmínky vzniku a fungování společenství vlastníků jednotek. Autoři NOZ předmětnou problematiku komplexně vymezili v hlavě druhé oddílu 5 NOZ.

Změna prohlášení vlastníka budovy je pak jednou z dílčích kapitol nově upravených v uvedené části NOZ. Přestože došlo ke sjednocení celé problematiky do jedné části nového zákona, záhy se vyskytly výkladové problémy k jednotlivým ustanovením. Jednou z uvedených problematických oblastí je právě změna prohlášení vlastníka budovy.

Postup pro změnu prohlášení vlastníka je upraven v ustanovení § 1169 NOZ, podle kterého:

„(1) Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Je-li jednotka zatížena, lze prohlášení změnit s předchozím souhlasem osoby oprávněné z věcného práva.

(2) Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.

Citované ustanovení stanoví poměrně jasný postup ohledně změny prohlášení vlastníka. V případě, že se jedná o změnu prohlášení vlastníka budovy v budově, kde nebylo zřízeno společenství vlastníků jednotek, pak je na vlastníkovi, případně vlastnících, aby pouze ověřili kvorum k rozhodování o změně prohlášení dle stávajícího prohlášení vlastníka, které má v daném případě přednost před zákonem. V tomto smyslu skutečně doporučujeme prohlášení vlastníka ověřit před zahájením kroků, neboť zákon o vlastnictví bytů stanovil nepoměrně přísnější podmínky pro změnu prohlášení vlastníka v otázce kvora pro rozhodování o jeho změně než NOZ. Vzhledem k tomu, že prohlášení před rokem 2014 vycházela z ustanovení zákona o vlastnictví bytu, lze předpokládat, že prohlášení vlastníka sepsaná před nabytím účinnosti NOZ budou vyšší kvorum pro změnu upravovat.

V situaci, kdy bylo založeno společenství vlastníků jednotek je situace poměrně komplikovanější. Dle ustanovení § 1208 písm. b) NOZ uvádí, že do působnosti shromáždění (shromáždění vlastníků jednotek) patří změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (prohlášení vlastníka). Uvedeným právem shromáždění rozhodovat o změně prohlášení vlastníka není nijak dotčena povinnost postupovat dle ustanovení § 1169 NOZ, alespoň tato skutečnost z NOZ nevyplývá.

Pro změnu prohlášení vlastníka v domě, kde působí společenství vlastníků jednotek, vyplývá, že vlastníci musí postupovat dle:

  • ustanovení § 1169 NOZ, a současně
  • 1208 písm. b) NOZ.

V daném případě nelze přitom zaměňovat dva pojmy, a to:

  • vlastníci jednotek,
  • členové společenství vlastníků jednotek vyjadřující svoji vůli hlasováním na shromáždění vlastníků jednotek.

Ačkoli jsou osoby, jako vlastníci jednotek a členové SVJ, v daném případě totožné, je nezbytné k oběma povinnostem dle citovaných ustanovení přistupovat jednotlivě. Bohužel ani odborná literatura nepřináší odpověď, zda má některé ustanovení vzájemně přednost. Bohužel, vzhledem k tomu, že obě povinnosti zavazují jiné subjekty, přiklání se i odborná literatura k názoru, že pro „jistotu“ by měl žadatel o změnu vlastníka splnit obě podmínky.

V praxi bychom doporučili žadateli o změnu prohlášení vlastníka zajistit:

  • souhlas shromáždění SVJ s předmětnou změnou prohlášení dle ustanovení § 1208 písm. b) NOZ.
  • souhlas vlastníků jednotek ve smyslu ustanovení § 1169 NOZ.

Ochrana osobních údajů dle „GDPR“ pro rok 2018

By | Nezaradené

Ke dni 27. května 2018, tedy již za méně než rok, nastane účinnost obecného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27.4.2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), kterému se v odborných kruzích přezdívá krátce „GDPR“ (angl. General Data Protection Regulation).

GDPR zcela nahradí současnou právní úpravu ochrany osobních údajů zakotvenou především v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a současně sebou přinese zvýšení nároků na zajištění povinností při ochraně osobních údajů. Jeho přijetí má současně sjednocující účinek pravidel pro všechny státy Evropské unie (včetně Islandu, Norska a Lichtenštejnska).

GDPR se vztahuje na všechny společnosti působící v EU, ať sídlí kdekoliv. Tyto společnosti budou muset upravit vlastní koncepce zpracovávání osobních údajů a v některých případech do nich promítnout následující oblasti nové právní úpravy obsažené v obecném nařízení:

  • Práva na přenositelnost osobních údajů a jejich poskytnutí jiné společnosti, právo být zapomenut, právo na bezplatnou kopii osobních údajů, právo na omezení zpracování osobních údajů.
  • Povinnost předvídat a posuzovat dopady na ochranu osobních údajů a ve složitějších případech je konzultovat s Úřadem pro ochranu osobních údajů.
  • Podrobnější požadavky na podobu a jednoznačnost souhlasu se zpracováním osobních údajů včetně informační povinnosti správce při získávání tohoto souhlasu a důraz na srozumitelnost veškerých sdělení vůči subjektům údajů.
  • Detailnější povinnosti k vedení interních záznamů o zpracování osobních údajů ve vztahu k Úřadu pro ochranu osobních údajů.
  • Povinnost v některých případech jmenovat uvnitř společnosti osobu „pověřence pro ochranu osobních údajů“, nebo takovou osobu zajistit externě.
  • Povinnost ohlašovat případy narušení bezpečnosti osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů a dotčeným subjektům.
  • Při přenášení osobních údajů mimo EU se budou právní vztahy muset upravit takovým způsobem, aby i nadále bylo v zahraničí zajištěno dosažení odpovídající ochrany obdobně jako podle obecného nařízení.
  • V případech profilování zákazníků při zpracovávání žádostí vedoucích k uzavření právně závazné smlouvy (např. půjčky, úvěry apod.) povinnost informovat o tomto postupu své zákazníky, a pokud dojde k zamítnutí žádostí, zajistit, aby celý postup kontroloval člověk, nikoliv přístroj, včetně práva žadatele zamítavé rozhodnutí napadnout.

Při uvedení příkladného výčtu výše uvedených povinností je nutné upozornit i na podstatné navýšení sankcí v podobě pokut, které mohou dosahovat až 20 mil. EUR anebo výše 4% celosvětového obratu, podle toho, která z těchto hodnot bude vyšší. Pokuty nicméně musí být v souladu se zásadou správního trestání vždy v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující.

Závěrem lze shrnout, že sjednocující právní úprava obsažená v GDPR na jednu stranu představuje podstatný rozvoj a posílení ochrany práv jednotlivců, na druhou stranu vyžaduje od osob odpovědných za zpracovávání osobních údajů výrazně aktivnější a odpovědnější přístup, na který se budou muset zpracovatelé a správci osobních údajů připravit nejpozději do 27. května 2018, kdy obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vstoupí v účinnost.

Nový přestupkový zákon

By | Nezaradené

Dne 1. července 2017 nabude účinnosti nový přestupkový zákon (zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) a zákon o některých přestupcích (zákon č. 251/2016 Sb.). Nová právní úprava přináší sjednocení právní terminologie a zejména právní úpravy odpovědnosti za správní delikty fyzických osob, právnických osoba a podnikajících fyzických osob do jednoho právního předpisu.

Podstatnou novinkou je hrozící postih fyzických osob, které zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Za tento přestupek je stanovena pokuta ve výši 10 000 Kč a za opakované spáchání tohoto přestupku potom 15 000 Kč.

Dle důvodové zprávy je účelem zakotvení výše uvedené skutkové podstaty přestupku mezi přestupky proti veřejnému pořádku zajištění ochrany zájmu na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci, jednajících prostřednictvím příslušných úředních osob, ať už se jedná o policisty, zaměstnance obecních úřadů či pracovníky úřadu práce, sociálních odborů apod. Nová skutková podstata bude mimo jiného směřovat na dosud obtížně řešitelné jednání některých řidičů, kteří za účelem zdržení úředních úkonů (či jako prostředek pomsty úřední osobě) nepravdivě obviní úředníka či policistu z ovlivnění alkoholem či jiného závadného jednání, aby se vyhnuli kontrole, jinému úkonu či pouze obstruovali. Daná skutková podstata je speciální vůči přestupku ublížení na cti, rozdíl je v objektu přestupku, kdy objektem přestupku ublížení na cti je osobnost člověka, a nikoli řádný výkon veřejné moci.